Mozgová hmla

Mozková mlha vyvolaná chemoterapií

Autoři jedné výzkumné studie uvádějí, že některé chemoterapeutické látky mohou být toxičtější pro mozkové buňky než pro nádorové, a mohou spustit změny vedoucí k neuroinflamaci a urychlení stárnutí mozku.

Prefrontální kortex (PFC) je oblast mozku, která hraje klíčovou roli v plánování, úsudku, rozhodování a pracovní paměti – tedy v funkcích, které jsou zásadní pro uvažování a souvisí se vznikem mozkové mlhy.

V roce 2016 provedli výzkumníci zajímavou studii na myších, jimž podávali mitomycin C (MMC) – chemoterapeutikum známé tím, že způsobuje mozkovou mlhu. Následně analyzovali genovou expresi a epigenetické změny v tkáních PFC u myší 24 hodin a tři týdny po léčbě.

Změny v genové expresi byly zvláště patrné v prefrontálním kortexu samic tři týdny po aplikaci MMC. Významné bylo, že většina těchto změn připomínala změny typické pro proces stárnutí. To naznačuje, že expozice chemoterapeutikům může urychlovat stárnutí mozku.

Výzkumníci dále uvedli, že chemoterapie vyvolává změny v metylaci DNA, což ovlivňuje expresi genů – a tím i paměť, kognitivní regulaci a stárnutí.

Mozková mlha způsobená covidem

V oblasti neuroinflamace vyvolané infekcí virem SARS-CoV-2 bylo provedeno množství výzkumů.

Podle článku publikovaného v roce 2022 v Oxford Open Immunology je neuroinflamace důsledkem útoku na imunitní systém. Autorka Emma Kavanaghová uvádí: „Aktivace mikroglie v reakci na výzvu imunitního systému může výrazně ovlivnit kognitivní procesy, jako je učení, paměť a emoční regulace.“

Mikroglie jsou buňky mozku a míchy, které fungují jako hlavní forma imunitní obrany v centrální nervové soustavě. Když mozek čelí ohrožení ze strany imunitního systému, mikroglie se aktivují a uvolňují cytokiny v rámci zánětlivého signalizačního procesu.

Obvykle je přítomnost cytokinů a zánětu pouze krátkodobá, neboť tkáň mozku hrozbu zvládne. Pokud však dojde k poruše v tomto procesu, může dojít k dlouhodobému uvolňování zánětlivých cytokinů.

Zatímco přechodná přítomnost cytokinů v mozku může být prospěšná, dlouhodobá neuroinflamace negativně ovlivňuje zdravé kognitivní procesy.

Další studie potvrzují, že zánět hraje klíčovou roli v rozvoji lehké kognitivní poruchy.

Kdo je ohrožen vznikem mozkové mlhy?

Mozková mlha se může rozvinout u kohokoliv, avšak zvýšené riziko hrozí zejména těmto skupinám:

• ženy: ženy mají vyšší pravděpodobnost výskytu příznaků long covid (včetně poruch kognitivních funkcí). Mozkovou mlhu může vyvolat také menopauza. Ženy jsou navíc častěji postiženy autoimunitními onemocněními, z nichž mnohá mohou způsobovat mozkovou mlhu,
• osoby se špatnou výživou,
• osoby s nedostatkem spánku nebo nekvalitním spánkem,
• lidé vystavení vysoké míře stresu,
• pacienti s nádorem podstupující chemoterapii,
• osoby s virovými infekcemi,
• lidé s long covid,
• pacienti s některými autoimunitními onemocněními,
• osoby s chronickým únavovým syndromem (CFS),
• lidé trpící chronickou bolestí,
• osoby s depresí.

Jak se mozková mlha diagnostikuje?

Mozková mlha není samostatně definovaná lékařská diagnóza a neexistují pro ni žádná standardizovaná diagnostická kritéria. Přesto může lékař provést několik kroků, které pomohou odhalit její příčinu.

• Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař odebere podrobnou anamnézu, která zahrnuje užívané léky, úroveň stresu, spánkové návyky a stravování. Dále provede důkladné fyzikální vyšetření.
• Laboratorní vyšetření: Lékař může doporučit laboratorní testy, aby vyloučil nedostatek důležitých živin a zkontroloval hladiny hormonů (včetně hormonů štítné žlázy). Testy mohou rovněž odhalit případné infekce nebo jiné zdravotní stavy, které by mohly mozkovou mlhu způsobovat.
• Vyšetření specialistou: V případě potřeby může lékař doporučit vyšetření u specialisty, například neurologické posouzení, kognitivní testy, vyšetření mozku pomocí zobrazovacích metod nebo analýzu spánkových poruch.

Jaké jsou možnosti léčby mozkové mlhy?

Léčba závisí na konkrétní příčině mozkové mlhy a může zahrnovat následující opatření:

• Strava a výživa: Mozkovou mlhu může spustit nevhodná strava. Má proto smysl zhodnotit svůj jídelníček a ujistit se, že tělu dodáváte všechny potřebné živiny.
• Zlepšení spánku: Protože nedostatek nebo nekvalitní spánek může přispívat ke vzniku mozkové mlhy, je důležité řešit případné potíže se spánkem a zajistit si každou noc dostatečně kvalitní odpočinek.
• Zvládání stresu: Stres může být jedním z vyvolávajících nebo zhoršujících faktorů. Pokud je váš životní styl výrazně zatížen stresem, může pomoci zařadit techniky na jeho snížení.
• Hormonální rovnováha: Někdy může být mozková mlha důsledkem hormonální nerovnováhy. Udržení správné hladiny hormonů může být důležité pro zmírnění příznaků.
• Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS): Tato nebolestivá metoda využívá slabé elektrické proudy ke stimulaci určitých částí mozku. U osob s fibromyalgií bylo zaznamenáno zlepšení pozornosti.
• Nitrožilní podání fyziologického roztoku (IV infuze): Jedna studie sledovala 138 pacientů s POTS, kteří sami hodnotili různé zásahy na zlepšení mozkové mlhy. Šedesát šest z nich si aplikovalo IV fyziologický roztok, přičemž 77 procent uvedlo zlepšení stavu.

Pro mozkovou mlhu zatím neexistují žádné léky, které by byly specificky schváleny k léčbě tohoto stavu.

Jak ovlivňuje duševní nastavení mozkovou mlhu?

Stres může být spouštěčem i zhoršujícím faktorem mnoha patologických stavů v těle (pdf), včetně kognitivních poruch. Nadměrný stres může způsobit strukturální změny v mozku, které vedou k poruchám paměti, a může negativně ovlivnit poznávací funkce – zejména rozhodování, pozornost, úsudek a schopnost učení.

Dobrou zprávou je, že existují jednoduché techniky zvládání stresu, které mohou významně zlepšit paměť a kognici u osob trpících mozkovou mlhou způsobenou nebo zhoršenou stresem.

• Mindfulness (všímavost): Pomáhá tělu uvolnit se a navodit pocit bezpečí a klidu.
• Hluboké dýchání: Brániční dýchání snižuje hladinu stresu tím, že zklidňuje tělesné reakce.
• Progresivní svalová relaxace (PMR): Tato technika spočívá v postupném napínání a uvolňování svalových skupin. Výsledkem je snížení svalového napětí a hluboká relaxace.

Možná máte pocit, že vaše možnosti jsou omezené – buďte k sobě laskaví a dělejte, co je ve vašich silách. Obklopte se přáteli a rodinou, kteří vás v tomto náročném období podpoří s pochopením a soucitem. Uvědomte si, že v tom nejste sami – mnoho lidí se s mozkovou mlhou potýká. Není to nic, za co byste se měli stydět. Pokud je třeba, nastavte si připomínky na důležité úkoly nebo události a pište si seznamy, abyste na nic nezapomněli.

Jaké jsou přírodní přístupy k mozkové mlze?

Existuje celá řada živin, které ovlivňují kognitivní funkce. Užívání doplňků s následujícími látkami může přispět ke zmírnění příznaků mozkové mlhy:

1. Omega-3 mastné kyseliny
   Tři hlavní omega-3 mastné kyseliny jsou kyselina eikosapentaenová (EPA), kyselina alfa-linolenová (ALA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). V jedné studii dostávali účastníci doplňky bohaté na EPA, po nichž následovalo několik testů kognitivních funkcí a funkční magnetická rezonance (fMRI). Výsledky ukázaly, že mozek účastníků po doplnění EPA pracoval „méně náročně“ a dosahoval „lepšího kognitivního výkonu“ než před suplementací.Další studie prokázaly, že omega-3 mastné kyseliny snižují závažnost kognitivního úpadku u starších osob a zlepšují kognitivní funkce po poranění mozku (v modelech na hlodavcích).Omega-3 mastné kyseliny se nacházejí např. v lososu, makrele, sardinkách, dále v krillu, lněných semínkách, chia semínkách a vlašských ořeších.
2. Vitamin D
   
   Vitamin D a jeho metabolity hrají zásadní roli v centrálním nervovém systému, zejména v procesech neurogeneze, neuroplasticity a neuroprotekce. Studie ukazují, že vitamin D snižuje oxidační stres a napomáhá tvorbě neurotrofních faktorů a strukturálních synaptických proteinů. Nízká hladina sérového 25-hydroxyvitaminu D byla spojena s poruchami vyšších mozkových funkcí.Vitamin D se nachází v tučných rybách, vejcích, houbách, mléce a v některých obohacených obilovinách.
3. Další látky

• Flavonoidy: Najdeme je v zeleném čaji, kakau, Ginkgo biloba, červeném víně a dalších potravinách. Jedna desetiletá studie sledovala stravu a kognitivní zdraví 1 640 osob starších 65 let. Po 10 letech se ukázalo, že účastníci s nejnižším příjmem flavonoidů ztratili v průměru 2,1 bodu v Mini-Mental Status Examination, zatímco ti s vyšším příjmem jen 1,2 bodu.
• Meduňka lékařská (lemon balm): V jedné studii bylo zjištěno, že příjem nápoje s meduňkou zlepšil pracovní paměť jednu i tři hodiny po požití a zvýšil výkonnost při matematickém zpracování úloh po jedné hodině.
• Vitamin B12: Nedostatek vitaminu B12 může vést k poruchám kognice, včetně ztráty paměti. Zvažte doplňování komplexu vitaminů skupiny B.
• Vitamin C: Deficit vitaminu C byl spojen s kognitivním poškozením.
• Hořčík: Výzkumy naznačují, že nízký příjem hořčíku může přispívat ke snížení kognitivních funkcí a výskytu příznaků mozkové mlhy. Hořčík se nachází např. v luštěninách, ořeších, zelené listové zelenině a mléčných výrobcích.

Jak lze předcházet mozkové mlze?

Mozkové mlze nelze vždy zcela předejít, ale existují způsoby, jak snížit riziko jejího vzniku:

• Dodržujte zásady správné spánkové hygieny: Dostatek kvalitního spánku snižuje pravděpodobnost, že se u vás mozková mlha rozvine v důsledku nekvalitního nebo nedostatečného spánku. Choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu, spěte ideálně 7 až 8 hodin denně a vyhněte se obrazovkám před spaním.
• Stravujte se výživně: Nutričně bohatá strava pomáhá snižovat riziko vzniku mozkové mlhy způsobené nevhodnou výživou. Vyhýbejte se zánětlivým potravinám, zejména průmyslově zpracovaným jídlům.
• Zvládejte stres: Chronický stres významně přispívá ke vzniku zánětu, který je jedním z hlavních mechanismů mozkové mlhy. Dělejte si přestávky, choďte ven nebo se setkávejte s přáteli, pokud se cítíte přetížení.
• Pravidelně cvičte: Studie ukazují, že části mozku odpovědné za myšlení a paměť jsou větší u lidí, kteří pravidelně cvičí. Cílem by mělo být alespoň 150 minut pohybu týdně.
• Procvičujte všímavost (mindfulness): Techniky typu jóga či meditace, které podporují vnímání přítomného okamžiku, mohou pomoci mozkovou mlhu oddálit nebo zmírnit její projevy.
• Dbejte na dostatečný pitný režim: Už dvouprocentní dehydratace může vést k narušení kognitivních funkcí. Vhodným cílem je vypít alespoň osm sklenic vody denně.
• Řešte případné základní zdravotní obtíže: Hormonální nerovnováha může být příčinou mozkové mlhy. Udržování hormonální rovnováhy může pomoci jejímu vzniku předejít. K mozkové mlze se také často vážou autoimunitní a imunologicky zprostředkovaná onemocnění – jejich léčba může výskyt mozkové mlhy zmírnit či zcela eliminovat.